Knihy

Konec velkých prázdnin

Sedmý a nejrozlehlejší autorův román začíná svrchovaně nebezpečným činem, jaké diktuje pouze nezbytí. V den jarní rovnodennosti 1983, kdy se v Evropě nerýsuje ještě ani nejmenší šance na změnu poměrů k lepšímu, uprchnou nejrůznějšími cestami ze své vlasti, tehdejší ČSSR, dvě rodiny a několik jednotlivců, Čechů i Slováků, aby hledali štěstí ve vysněném svobodném světě, který se v jejich případě jmenuje Rakousko. Skoro na dosah domova je očekává jiná planeta, jim cizí, jako jsou oni cizí jí. Podle vžitých zvyklostí projdou táborem pro uprchlíky a čekají pak v jednom z venkovských penzionů, sloužících tomu účelu, na azyl a víza, představující klíče k nové existenci. Náhlé prázdniny v životě, jejichž délku ani výsledek nelze odhadnout, týdny, měsíce a někdy i roky vynucené nečinnosti, nutí k sebezpytnému bilancování, smýkají lidmi mezi nadějemi a zoufalstvím. Ze vzpomínek i představ, ze zážitků tragických i komických vyvstává kaleidoskop obrazů země, kterou opustili, i světa, jemuž se vydali. Z autorovy celoživotní zkušenosti s Východem i Západem a z jeho způsobu vyprávění, ostřeného instinktem dramatika, se utváří na simultánní scéně zalidněné řadou plastických postav mnohovrstevnatá a napínavá kronika završujícího se dvacátého století. Dílo vzniklo v letech 1984-1990 souběžně se stejnojmenným televizním románem Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové, dokončeném v roce 1996 v česko-slovensko-rakousko-slovinské koprodukci. 

Mladá fronta, Praha, 1996, 718 stran, Paseka, Praha, 672 stran