Knihy

 

“Protože matka moudrosti – osobní zkušenost – je bohužel nepřenosná a nechrání tedy potomky před opakováním chyb nezkušených předků, zbývá naděje skrytá v poselství o kapce, která netrhá kámen silou, ale stálým dopadáváním; těchhle 130 kapek o ničem a o všem – to je můj příspěvek k dešti odplavujícímu zapomnění”, píše autor v předmluvě. Sborník krátkých textů seznamuje čtenáře s třetí významnou oblastí Kohoutovy tvorby – s jeho publicistickými texty, zejména pak fejetony a novinovými sloupky. První z nich napsal v březnu 1975 jako jeden z hlavních protagonistů počínajícího hnutí samizdatových fejetonů. Kohout v této formě tehdy objevil žánr šťastně vyhovující jeho tvůrčímu naturelu i potřebě vyjádřit se k tehdejšímu vývoji české společnosti. Právě zde mohl uplatnit svůj cit pro paradox a absurditu, bohatou formální invenci, slovní ekvilibristiku i smysl pro pointu, stejně jako jinou svou silnou stránku – humor. Samizdatovou distribucí pak prošla ještě dvacítka těchto krátkých textů, které během tří let napsal. Tvoří pozoruhodný celek, vydávající důležité svědectví o nejhorších letech normalizace a bezesporu patřící k nejlepším dílům české žurnalistiky.

Po násilném vyhoštění do Rakouska publikoval autor kratší texty jen zřídka, ale na sklonku 90. let se k pravidelné publicistice znovu vrátil. Tehdy vznikly cykly fejetonů a sloupků, v nichž z perspektivy dané vlastní zkušeností glosuje aktuální dění. Otiskoval je v Lidových novinách, Literárních novinách a nakonec v Právu, kde publikuje dodnes.

 

Pistorius a Olšanská, Praha 2008, 294 stran